Motorický vývoj a pohyb v životě dítěte

Každý, kdo pracuje s dětmi, by měl rozumět základním zákonitostem jejich vývoje. Děti mají odlišnou fyziologickou odezvu na zátěž oproti dospělým. Mozek dokončuje svůj vývoj nejdříve, následovaný růstem svalového systému a vývojem orgánů krevního oběhu a dýchání, zatímco pohlavní orgány se vyvíjejí později. Tělesný vývoj chlapců končí kolem 18-20 let. Tělesný vývoj děvčat obvykle končí kolem 16-18 let. Tento proces zahrnuje ukončení růstu kostí a dosažení fyzické zralosti. Růst se zastaví, když se růstové ploténky v kostech uzavřou, což je ovlivněno hormonálními změnami, zejména produkcí estrogenu, který hraje klíčovou roli v ukončení růstu.

Předškolní věk (3-6 let)

• Pohybová aktivita: Děti mají velkou potřebu pohybu, až 6 hodin denně. Pohybová aktivita je spontánní a často střídá intenzivní aktivity s aktivním odpočinkem. Schopnost regenerace je rychlá.

• Vývoj CNS: Dochází k prudkému nárůstu funkcí centrálního a autonomního nervového systému, což se projevuje kladením otázek a vysokým zájmem o okolí.

• Koordinace a obratnost: Zlepšuje se obratnost a koordinace, což vede ke zkvalitnění pohybů a dovednosti oddělit pohyby končetin od pohybů celého těla.

Specifika tělesného vývoje v předškolním věku

• Růst končetin: Děti rostou rychlostí 5-10 cm ročně a přibývají na váze 2-3 kg ročně.

• Svalová hmota a klouby: Rozvíjí se svalová hmota, zejména velké svalové skupiny, ale vazivo kloubů není dostatečně zpevněné, což umožňuje pohyby v rozsahu patologickém v pozdějším věku.

• Oběhová a dechová soustava: Klidový tep klesá, při zátěži může dosahovat až 210 tepů/min. Dochází ke zvětšení objemu plic.

• Propriocepce a koordinace: Rozvoj proprioceptivního, zrakového a vestibulárního receptoru vede k přesnějšímu provedení pohybů a zvládnutí těžších pohybových dovedností.

Je důležité se vyvarovat jednostranné a nadměrné statické zátěže, která může omezit růst dítěte.

Mladší školní věk (6-10 let)

• Pohybová aktivita: Pohyb je stále klíčovou součástí života dítěte, zatímco statická práce je pro ně velkou zátěží. Vrtění a poposedávání při výuce je snahou kompenzovat jednostranné zatížení.

• Motorika: Zlepšuje se hrubá i jemná motorika, pohyby se stávají rychlejšími a plynulejšími. Vyvíjí se rytmická a orientační schopnost dítěte.

• Vědomosti a dovednosti: Dochází k prudkému nárůstu vědomostí, rozvoji paměti a představivosti. Dítě se soustředí na jednotlivosti a chápe abstraktnost až koncem tohoto období.

• Pohybové schopnosti: Vhodné je zaměřit se na rozvoj obratnosti, rychlosti a síly. Důležitou součástí aktivit by měla být motivace a kombinace různých forem pohybu, přičemž soutěž se stává výrazným motivačním prvkem.

Specifika tělesného vývoje v mladším školním věku

• Rizika silových sportů: Silové a úpolové sporty mohou přinášet rizika poranění a přetížení, proto by váha břemene neměla přesáhnout 10 % celkové váhy dítěte.

• Pohybová aktivita vs. škola: Dítě by mělo trávit pohybem stejný čas jako ve škole, tedy cca 5 hodin denně. Nedostatek tělesné výchovy a mimoškolních aktivit zvyšuje riziko rozvoje dětské obezity.

• Růst orgánů: Všechny orgány rostou plynule úměrně s nárůstem hmotnosti a výšky těla. Vývoj páteře ještě není dokončen, proto je důležité dbát na správné držení těla.

• Růst dítěte: Dítě vyroste v průměru 4-6 cm a přibere 1,5–2 kg za rok. Ve věku 8 let tvoří svalstvo zhruba 25 % z celkové hmotnosti těla.

Starší školní věk (10-15/16 let)

• Pohybová aktivita: V období puberty je pohyb nedílnou součástí života dítěte a potřeba pohybové aktivity výrazně vzrůstá. Dochází ke stagnaci v rozvoji kinesteticko-diferenciační a rytmické schopnosti.

• Rozvoj schopností: Toto období je ideální pro stimulaci explozivní a rychlé síly. Doporučuje se zařazovat cílený rozvoj vytrvalosti až od konce staršího školního věku.

Specifika vývoje ve starším školním věku

• Hormonální změny: Zvýšení hormonální produkce vede k výrazným změnám v organismu, jako je nárůst výšky u dívek mezi 11. a 13. rokem a u chlapců mezi 12. a 15. rokem.

• Nervový systém: Téměř u konce je vývoj nervového systému, což vede k větší síle stahů svalových vláken, ale také k možnosti přetížení vazivové tkáně.

• Kostnatění růstových chrupavek: Tento proces začíná u některých dětí a bývá dokončen s nástupem dospělosti. Dívky dosahují kostní zralosti dříve než chlapci kvůli hormonálním rozdílům, včetně estrogenu.

Adolescence (14-18 let)

• Rozvoj maximální síly: Tento věk je ideální pro rozvoj maximální síly díky zvýšené produkci růstových a pohlavních hormonů.

• Rychlost lokomoce: Rozvoj rychlosti lokomoce závisí na úrovni svalových schopností.

• Vytrvalostní schopnosti: Stimulace vytrvalostních schopností je pravidelnou součástí sportovního tréninku, a to jak v aerobní, tak i v anaerobní formě.

Specifika fyziologie dětí

Maximální aerobní výkon

• VO2max: Maximální aerobní kapacita (VO2max) je největší množství energie, které lze uvolnit v časové jednotce. Hodnota VO2max roste s věkem, a proto se často vztahuje na kg hmotnosti nebo aktivní hmoty pro srovnání.

• Relativní hodnoty: VO2max jsou nejvyšší u dětí ve věku 8-12 let a postupně klesají. Menší dítě vydá při výkonu relativně více energie na kg hmotnosti než dospělý, takže odpor a intenzita cvičení by měly být u dětí sníženy.

• Vytrvalostní trénink: U dětí zvyšuje VO2max pouze o 2-5 % ve srovnání s dospělými, kde je nárůst výraznější.

Anaerobní výkonnost

• Anaerobní výkon: U dětí zaujímá anaerobní výkon malou část energetického výdeje. Energetický výdej je z větší části kryt aerobně.

• Wingate test: U desetiletých dětí je energetický výdej z 20 % kryt anaerobně a z 80 % aerobně, zatímco u adolescentů jde o 100 % aerobní krytí.

• Faktory: Příčinou rozdílu může být rychlejší vzestup spotřeby kyslíku, nižší koncentrace laktátu (La), nižší glykolytické zásoby ve svalech a nižší enzymatická kapacita fosforylázy, fosfofruktionázy a pyruvát dehydrogenázy než u dospělých.

Ekonomika pohybu

• Ekonomika pohybu: Závisí na výkonnosti transportního systému. Pracovní poměr výdeje CO2:O2 (RER) určuje hlavní energetický zdroj. Děti využívají více kyslíku při výkonu, ale mají menší rezervu kapacity kyslíku než dospělí, což znamená, že intenzita cvičení by měla být snížena.

• Spotřeba kyslíku: Děti zásobují pracující svaly potřebným kyslíkem rychleji než dospělí, což jim umožňuje déle setrvávat v aerobní zóně. Energetický výdej je relativně vyšší kvůli rozdílným délkovým poměrům trupu a končetin.

Spotřeba kyslíku

• Oxidativní způsob: Velká část energetických výdajů dětí je hrazena oxidativně, což se projevuje nižšími hodnotami laktátu (La) a rychlejší dodávkou kyslíku na začátku zátěže.

• Krátká zátěž: Převážná část spontánní aktivity dětí je charakterizována krátkými rychlými výkony. I takto krátká zátěž je u dětí hrazena převážně oxidativně, což udržuje hladinu La nízkou.

Pokles srdeční činnosti po skončení zátěže

• Rychlost poklesu tepové frekvence (TF): Rychlejší návrat TF u dětí je způsoben zvýšeným tonem parasympatiku, což je symptomem vysokého stupně adaptace. Rychlost poklesu TF u dětí není závislá na trénovanosti ani intenzitě předešlé aktivity, ale spíše na fázi dětského vývoje.

Maximální tepová frekvence

• TFmax: Děti dosahují vyšších hodnot TFmax než dospělí. U dětí mladších deseti let se průměrná TFmax často pohybuje přes 210 tepů/min, zatímco u dospělých je průměrná hodnota TFmax kolem 195 tepů/min. S věkem se hodnota TFmax snižuje.

Kvantitativní změny síly

• Nárůst svalové síly: Jak děti rostou, dochází k nárůstu svalové síly, což je způsobeno především zvětšováním svalových vláken (hypertrofie). Tento nárůst je výrazně vyšší u chlapců než u dívek.

• Rozvoj svalového a nervového systému: Tento rozvoj neprobíhá lineárně. V prepubertálním období je u chlapců nárůst síly víceméně lineární, zatímco u dívek se postupně zastavuje s nástupem puberty.

• Ideální velikost odporu: Pro rozvoj svalové síly dětí se ideální velikost odporu pohybuje v rozmezí 60-65 % jednorázového maxima (1RM). Přírůstek síly se neprojevuje zvětšením průřezu svalu, ale zkvalitněním neuromotorických procesů.

Kvalitativní změny síly

• Změny bez hypertrofie: Kvalitativní změny pozitivně ovlivňují velikost svalové síly, avšak nejsou podmíněny velikostí průřezu svalového vlákna.

• Svalová kontrakce: Děti produkují sílu nižší rychlostí než dospělí a svého maxima dosahují v delším časovém intervalu. Dospělí jsou schopni vyprodukovat maximální sílu 2-3x rychleji.

• Unavitelnost: Děti mají nižší unavitelnost než dospělí. Průměrný silový výkon po 50 opakováních klesl u dětí o 36 % původní hodnoty, zatímco u dospělých o 48 %.

Autor textu prezentace: Miroslav Coufal